Jedno zamyšlení nad vztahem SVĚT - RUSKO

Žijeme v tom a vidíme to všude kolem sebe. Ruská vakcína proti Covidu 

nás nezajímá, protože si ji nemůžeme koupit, i kdyby nás přežívala už

jen hrstka a šlo o jedinou účinnou vakcínu na světě. Protože ta vakcína je,

jak už řečeno, ruská.

Co k té a k té  události řekl Putin, se z našich médií nedovíte,

protože Putin je Rus.

Naše média, zvláště pak ČT a zdánlivě snad i my všichni, se v těchto dnech

svíjíme blahem nad volební porážkou prezidenta, který jediný v americké 

historii nevedl žádnou válku, a po případném svém znovuzvolení byl rozhodnut 

normalizovat vztahy s Ruskem, skoncovat s vládou vojensko- bezpečnostního 

komplexu nad USA a ještě výrazněji než dosud pokračovat se stahováním

amerických vojáků ze zahraničí zpět do USA.

Nu a se stejným blahem v duši se zdánlivě my všichni radujeme i z toho, 

že s nadcházející americkou vládou Demokratů přijde pravý opak toho všeho: 

Že boj proti Rusku se přitvrdí, že  vojensko-bezpečnostní komplex USA 

nebude hubnout, ale vzkvétat, že se ve světě znovu rozhoří války, že ještě 

rozhodněji než dříve též my Češi podpoříme všechny západní protiruské 

akce, včetně protestního protivládního hnutí v Bělorusku, protože hned poté,

co jeho současná vláda padne ( přispěli jsme k té snaze darem 10 milionů 

korun běloruské opozici i  my), napochodují pluky NATO na území Běloruska,

odkud to budou mít do ruského Charkova jen pár kilometrů.

A budeme, stejně jak jsme to činili už i v případě Ukrajiny, dovážet z Běloruska 

k nám na léčbu jen ty v potyčkách zraněné, kteří stáli na straně proti  Rusku. 

Nemluvíme a nebudeme už nikdy mluvit o Krymu, ale jen o Krymu Ruskem 

protiprávně anektovaném, a nesmí u nás existovat jediné oficiální médium, 

které by se odvážilo zveřejnit v minulosti i dnes platnou krymskou ústavu, v 

níž je uvedeno právo krymských  obyvatel rozhodovat svou volbou o tom, ke

kterému státu chtějí patřit.

Budeme i nadále, třebaže nás nikdo neohrožuje, za pohádkové ceny dovážet 

z USA  pro nás nepotřebný zbraňový šrot, a nehneme ani brvou, když např. za 

každý z 12 vrtulníků, které příští rok z USA přebereme, zaplatíme 1,16 miliardy 

korun, což představuje např. více než čtvrtinu všech výdajů plánovaných  na 

provoz a rozvoj města Ostravy příští rok. Pravda, budou nám ty vrtulníky k 

ničemu, ale proč bychom  neudělali lidem z vojensko-bezpečnostního komplexu

USA radost.

Dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech bude  zcela jistě provádět firma 

americká, třebaže to bude znamenat tvorbu kočkopsa, protože půjde o 

roubování technologie americké na technologii sovětskou – a to se všemi 

bezpečnostními riziky, které s sebou toto řešení nese (o horentně zvýšené 

ceně ani nemluvě).  Požádat ovšem o pomoc ruský Rosatom nepřipadá v 

úvahu -  ten je ruský.

Můžeme takto pokračovat dál a dál a s úžasem si uvědomovat, do jaké 

obludnosti expandoval  euroatlantický oficiální protiruský sentiment též 

u nás, můžeme rozvažovat i nad tím, odkud se vzal a z jakých zdrojů je 

ten sentiment napájen, ale kápnout na to není pro pamětníka zas až tak 

moc složité. A to když si vzpomene třeba na rozhlasový projev ministra

propagandy J. Goebbelse pronesený 22. června 1941, to je v den napadení 

SSSR nacistickým Německem.

Jakže to Goebbels tehdy řekl?: „Tohle není válka za žezlo a trůn. Tohle je válka

za pšenici, železo, rudy, uhlí a suroviny, tohle je válka za bohatší stůl pro německého dělníka“.

Přečtěte si ten výrok ještě jednou a dejte si jej do spojitosti s dvěma výroky

zahraniční ministryně USA v letech 1997-2001 Madeleine Albrightové.

Ten první zněl: "Rusko má příliš mnoho nerostného bohatství – a to není spravedlivé“.

A výrok druhý?: „V Rusku se nalézá příliš mnoho bohatství pro jednu zemi“.

Takže to je ten důvod! Tehdy za rajchu, stejně jako dnes.

Lubomír Man

10. 11. 2020

www.rukojmi.cz