„Ceny jsou dány vysokou daní z přidané hodnoty, ta je v Česku na vodu dvanáct procent. A také tím, že se před rokem 1989 do vodárenské infrastruktury příliš neinvestovalo,“ řekl Novinkám agrární analytik Petr Havel. „Obce infrastrukturu mnohdy přebíraly v dezolátním stavu. Miliardy na opravu neměly, proto ji začaly mnohdy pronajímat zahraničním společnostem,“ popsal.

V Praze teď lidé platí 151 korun za metr krychlový vody. Dodává ji společnost Pražské vodovody a kanalizace, která patří pod francouzskou skupinu Veolia působící také v energetice, odpadovém hospodářství a v dopravě.

Výrazně lépe jsou na tom lidé z metropolí v okolních zemích. V přepočtu 96 korun za kubík méně platí například v Berlíně. Ve Varšavě posílají dodavatelům za kubík 86, v Bratislavě 73, ve Vídni 127 korun. I tamním obyvatelům mohou Češi závidět. V řadě zemí zůstává voda pod veřejnou správou, což umožňuje nižší ceny pro spotřebitele.

Významnými provozovateli českých vodáren jsou například francouzské firmy Veolia a Suez, španělská Aqualia či rakouská Energie AG. Jde o komerční společnosti a dodávky vody pro ně znamenají byznys. Kromě nákladů si tak počítají i zisk a případné dividendy pro akcionáře.

Necháme to tak být nebo s tím něco uděláme?